Kluci, kteří to uhasili

20. října 2008 v 8:27 | Jaromír Chalabala |  PRAŽŠTÍ HASIČI



Vítek moc ohňů neviděl, není to ani měsíc, když vyjel k prvnímu. Je benjamínkem pracujícím na telegrafu. Pražští hasiči tak dodnes říkají operačnímu a informačnímu středisku. 16. října v 19:13 bere telefonát, který by i ostříleným mazákům vyšponoval tepovou frekvenci pěkně vysoko. Ze všech sil se snaží zachovat klid, aby právě v tuto chvíli na nic nezapomněl. Vcelku klidný hlas mu totiž sděluje, že za oknem Průmyslového paláce na Výstavišti šlehají plameny. Vzápětí ozáří poplachová světla hasiče na čtyřech stanicích. Dvě minuty zůstává první volání na stopadesátku jediným. Potom následuje smršť telefonátů. Telegraf posílá ven dalších pět stanic a žádá o pomoc všechny dobrovolné sbory na území hlavního města Prahy: "Vyjeďte."

Běží sedmá minuta a na Výstaviště dorážejí první chlapi v červenobílých vozech. Z celého levého křídla paláce už šlehají gigantické plameny. Velitele Josefa kdysi jeho předchůdce Jan učil, že nemá smysl stát ohni v zádech a hasit to, co už zachvátil. Musí jít proti plamenům, odříznout jim cestu a nehnat je po střeše před sebou. Josef tak velí s cílem zachránit hlavní část paláce a jeho pravé křídlo. Žár nabral takovou sílu, že taví skleněné kryty lamp kolem budovy. Chlapi natahují proudy vody a mezi těmi, kdo se v první linii staví plamenům, jsou i Martin s Tondou. Pálí je to, ale hasí dál. Na chvíli jsou nuceni nepatrně ustoupit. Střecha se bortí a oba ofukuje žhavý vzduch. Pokračují v hašení. Garážmistr Pavel se mezitím venku snaží přijíždějící cisterny řadit tak, aby nejen jim, ale i desítkám dalších hasičů mohli strojníci co nejrychleji poslat dostatek vody. Až když jsou Tonda s Martinem unavení, nechávají si ošetřit popáleniny. Jednomu se dělají puchýře a sanitka ho odváží do nemocnice, druhý s drobnými popáleninami zůstává u požáru.

Jeden a půl hodiny od chvíle, kdy Vítek na telegrafu přijal volání o požáru, velitel Josef může říci do vysílačky slovo "lokalizace", což znamená něco jako: máme vyhráno, už se to nebude šířit, zvládáme to.






Druhý den slunce naplno odhaluje zkázu a další směna hasičů pokračuje v dohašování. Vyšetřovatelé v čele s Vítem oznamují, že škoda se může vyšplhat až k jedné miliardě korun. Milan, Radek, Martin a další stojí na začátku pátraní. Odpovědi na otázky proč se snaží najít v popelu pod troskami.







Když přijížděli první hasiči na Výstaviště, levé křídlo bylo v jednom ohni. Když odjížděli poslední, levé křídlo sice neexistovalo, ale stála hlavní budova i pravé křídlo. Oheň dokázali zastavit. Možná měli štěstí, možná to bylo dobrou taktikou vedení zásahu a možná to bylo obojím. Velitel Josef ale zůstává přesvědčený, že tu největší zásluhu na tom mají ti kluci, co to uhasili.

Prostřednictvím těchto fotek děkujeme všem - Vítkovi, Josefovi, Martinovi, Tondovi, Pavlovi, Janovi…






Chcete také blog jako Jaromír Chalabala? Založte si jej zdarma zde!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 jeden z mnoha jeden z mnoha | 21. října 2008 v 1:02 | Reagovat

Asi dlouho budu slyšet ta překvapená slova kolegy, kterému přišla první zoufalá poplachová sms - "Všem jednotkám..." stál jsem zrovna asi metr od něj. Nevím, zda už někdy pražský telegraf něco takového musel poslat, možná to bylo opravdu poprvé. Doufám, že zase dlouhou dobu naposled. Vrátili jsme se na stanici o půlnoci, mokří a špinaví, ale ten pohled na stojící střední křídlo byl za všechnu tu námahu.

Jaromíre , myslím, že tímto článkem jste nastavil laťku Vašemu webu ještě výš, než doposud byla (a že už byla skoro v nedohlednu). Vy máte srdce na pravém místě a alespoň takto Vám děkuji nejen za ty Vámi konkrétně zmiňované, ale za všechny ty z červenobílých aut, kteří národu zachránili kus jeho historie, které si tak hanebně neváží.

Jeden z nich.

2 jeden z mnoha jeden z mnoha | 21. října 2008 v 1:05 | Reagovat

Asi dlouho budu slyšet ta překvapená slova kolegy, kterému přišla první zoufalá poplachová sms - "Všem jednotkám..." stál jsem zrovna asi metr od něj. Nevím, zda už někdy pražský telegraf něco takového musel poslat, možná to bylo opravdu poprvé. Doufám, že zase dlouhou dobu naposled. Vrátili jsme se na stanici o půlnoci, mokří a špinaví, ale ten pohled na stojící střední křídlo stál za všechnu tu námahu.

Jaromíre , myslím, že tímto článkem jste nastavil laťku Vašemu webu ještě výš, než doposud byla (a že už byla skoro v nedohlednu). Vy máte srdce na pravém místě a alespoň takto Vám děkuji nejen za ty Vámi konkrétně zmiňované, ale za všechny ty z červenobílých aut, kteří národu zachránili kus jeho historie, které si tak hanebně neváží.

Jeden z nich.

3 Monishka Monishka | Web | 21. října 2008 v 6:20 | Reagovat

Zajímavý fotky!

4 bajanka1 bajanka1 | Web | 21. října 2008 v 14:53 | Reagovat

Tak to bylo něco. Všichni to vidíme jen z televize a někteří si neumí představit jaké to je. Díky vám Jaromíre, jsme mohli nahlednou ještě blíž. Moc chválím hasiče, muselo ty být velmi namáhavé. Jste pro nás vážně důležitý a odvážní!

5 Olan Olan | Web | 21. října 2008 v 15:50 | Reagovat

Je štěstí že aspoň ty hasiči jsou lidi na správném místě. Jsou to opravdu frajeři ,bohužel bych řekl že oproti jiným složkám jsou málo doceněný. Nestačí než už jen přát aby byl palác co nejdříve obnoven.

6 patris patris | Web | 21. října 2008 v 19:06 | Reagovat

diky jaromire za pekny fotopribeh. musim priznat, ze kdyz jsem to v televizi videl, neveril jsem vlastnim ocim... rikal jsem si, ze ty u toho rozhodne nebudes chybet. dobra prace :-)

7 Channa Channa | Web | 21. října 2008 v 19:26 | Reagovat

Díky všem, kteří se postavili ohni, byť i při zkresleném a profiltrovaném pohledu skrz televizní obrazovku vypadal neuhasitelný. Jejich statečnost je důkazem, že dobří lidé ještě existují.

A díky i vám, Jaromíre, že díky vašim článkům a fotografiím na ně nezapomínáme.

8 LS LS | E-mail | 21. října 2008 v 20:39 | Reagovat

Zdravim, fotky jsou super a tez diky za tento super blog, bylo by mozne nektere z fotek ziskat v plne velikosti? Diky moc.

9 Stepfordská panička Stepfordská panička | Web | 22. října 2008 v 8:08 | Reagovat

Když přišly SMS, netušili jsme, co nás čeká. Když jsem to viděla, chtělo se mi celkem i brečet, ale jsem ráda, že se nám podařilo oheň včas zastavit. Díky všem klukům, co tam byli s námi!

10 Jaromír Chalabala Jaromír Chalabala | E-mail | 22. října 2008 v 8:38 | Reagovat

Pro LS:

Děkuji moc za pochvalu, ale obávám se, že Vás nemohu moc potěšit. Fotografie v plné velikosti poskytuji jen pro publikační učely a také s tím záměrem vznikají. Dlouhodobým cílem (není to otázkou nejbližších měsíců) je, z nich vytvořit fotografickou sérii - knihu, která by vyprávěla příběh pražských hasičů. Snímky ve velkém rozlišení dávám také těm, kteří na nich jsou zachyceni...

Věřím, že chápete proč to není možné a nadále mi zachováte přízeň. Děkuji.

11 LS LS | E-mail | 22. října 2008 v 22:59 | Reagovat

to Jaromir:

jasne chapu, blogu urcite prizen zachovam. Diky

12 Tomáš Bártek Tomáš Bártek | E-mail | 23. října 2008 v 0:35 | Reagovat

Hasiči odvedli, a denně odvádejí,  neuvěřitelný kus skvělé práce!!

A fotky jsou krásné

13 obyčejná ženská Jana obyčejná ženská Jana | 23. října 2008 v 23:00 | Reagovat

Všechna čest a hluboké smeknutí před těmi "z červených aut".... A to upřímně, s úctou a respektem. Nejen k nim, ale všem ze záchraných složek....

14 spolužák eifel spolužák eifel | E-mail | 27. října 2008 v 17:36 | Reagovat

Zdravím Tě,Jaromíre.Všechny Tvoje fotky a příběhy jsou hodně dobrý.Z profesionálního hlediska dobrovolnýho hasiče by mě zajímalo,jak jsi schopný se dostat tak blízko zasahujícím jednotkám a vlastně až do první linie.Předpokládám,že máš asi nadstandartní vztahy s telegrafem.Jinak vyřiď moc velký dík všečm klukům,co to na výstavišti takhle zvládli.

Doufám,že o tomhle všem budem moct někdy pokecat na slejzáku.

15 Jaromír Chalabala Jaromír Chalabala | E-mail | 27. října 2008 v 19:56 | Reagovat

Pro spolužáka:

Jediným důvodem je, že fotím knihu o pražských hasičích. Podobně vznikala kniha Pražská záchranka ve 155 fotografiích, kterou vydala přímo Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy (viz fotky na blogu). Některé fotky z připravované hasičské knihy sem průběžně dávám, rozhodně ale ne všechny. :-)

16 Alena Slámová Alena Slámová | 28. října 2008 v 22:25 | Reagovat

Moc hezké fotky... Je smutné, že lehla popelem část takové krásné památky. Alespoň že se díky hasičům podařilo zachránit to ostatní. Smekám před nimi a přeju jim, aby už se konečně dočkali platů, jaké si za svoji nebezpečnou a namáhavou práci zaslouží. A vám, pane Jaromíre, přeju, ať se vám daří, ve všem.

17 David Modrý David Modrý | E-mail | Web | 2. listopadu 2008 v 3:36 | Reagovat

Moc pěkné fotografie, Jaromíre. Souhlasím s názorem, že tímto je laťka blogu ještě výše. Emoce a akce, to je to, co na fotkách miluji, samozřejmě na těch, které tak působí. Jsem rád, že jsi tam byl a takhle to zdokumentoval. Moc pěkné fotky má i Leoš Kučera z HZS, Těším se moc na tu knihu, jen doufám, že bude volně prodejná. Měj se

18 monča monča | 4. listopadu 2008 v 9:24 | Reagovat

je to krásná fotka...zní to hloupě když říkám krásná ale jo je!!!hasiče obdivuji jelikož sem holka du aspon zachraňovat..ale nebejt hasičů tak to tu v¨šechno lehne popelem..patří jim velký DÍK

19 Leoš Leoš | E-mail | Web | 4. prosince 2008 v 15:53 | Reagovat

Je těžké vymýšlet cokoliv, abych jenom neopakoval výše napsanou chválu. Jako obvykle, strhující text a skvělé fotky. Děkuji Jaromíre, že práci a život hasičů přinášíte a ukazujete i mimo naše profesní weby, ti chlapi (a pár žen) si to dozajista zaslouží. Rozhodně se též moc těším na očekávanou knihu. Hodně štěstí ve Vaší tvorbě. Leoš K.

20 Markéta Markéta | E-mail | 26. března 2009 v 12:24 | Reagovat

Myslím si že si spoustu lidí vaší práce příliš neváží do té doby dokut jim opravdu nepomůžete.Já osobně vám děkuji že jste tady pro nás,přesto že jsem vás nikdy zatím nepotřebovala.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama